Kounov (okres Rakovník)
| Kounov | |
|---|---|
 Kounov, pohled od bývalého dolu Perun v Mutějovicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rakovník |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′47″ s. š., 13°40′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 553 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,58 km²[2] |
| Katastrální území | Kounov u Rakovníka |
| Nadmořská výška | 411 m n. m. |
| PSČ | 270 06 |
| Počet domů | 188 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kounov 44 270 06 Kounov u Rakovníka kounov@poddzbansko.cz |
| Starosta | Ing. Antonín Ryska |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kounov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541907 |
| Kód části obce | 71153 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kounov (německy Kaunowa) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, necelých 13 km ssz. od Rakovníka. Žije zde 553[1] obyvatel.
Historie
Vznik Kounova je datován mezi 11. až 12. stoletím, do období velké kolonizace, ve kterém vznikala téměř všechna sídla na Poddžbánsku. Název sídla (původně Kúnov → Kounov) se odvozuje od osobního jména Kúna, domácké podoby jména Konrád.[4] První písemná zmínka pochází z roku 1228, kdy se jako svědek na jedné z královských listin uvádí Kuna z Kounova (Cuno de Cunowe).
Od 14. století je v Kounově doložen farní kostel, jehož podací právo náleželo králům ke Křivoklátu, ve vsi byla také dvě manství, služebná k tomuto hradu. Od konce 15. století byla ves v držení rodu Cukrů z Tamfeldu, později Nosticů. Roku 1550 tak Kounov spolu se Lhotou koupil Burjan z Nostic na Rudě. Po tomto roku 1590 zdědil panství syn Jan Adam. Za účast ve stavovském povstání opakovaně hrozila Janu Adamovi z Nostic a jeho synovi Hanušovi konfiskace majetku, nakonec však byl císařskou milostí majetek Nosticům ponechán. Po Hanušov smrti přešlo kounovské panství na jeho vdovu Annu Markétu a posléze jejich syna Heřmana Jáchyma (1675).
V roce 1678 Kounov zakoupil hrabě Jiří Ludvík ze Sinzendorfu k panství Postoloprty. Hrabě Sinzendorf byl zdatným hospodářem, který řadou výhod (osvobození od robot, právo výhostu) lákal na své državy nové přistěhovalce, což v případě Kounova prakticky znamenalo příliv německojazyčných obyvatel. Od roku 1692 Kounov náležel knížatům Schwarzenbergům v rámci panství Mšec.
Polovina 19. století byla pro celé Čechy obdobím zásadních změn – roku 1848 bylo zrušeno poddanství a robotní povinnost vůči vrchnosti, jíž byli lidé sužováni celá staletí, v roce 1850 se pak obce staly samostatnými správními jednotkami. Tyto změny pak celé oblasti umožnily značný rozvoj. Zatímco hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo v předchozích dobách zemědělství, případně dřevařství. Ke konci 19. století se v okolí Kounova rozvíjela též těžba kamenného uhlí a lupků, významnou úlohu hrálo též pěstování chmele.
Kounov byl obcí národnostně smíšenou, např. při sčítání lidu roku 1921 měl 177 domů s 980 obyvateli, z toho 509 Čechy a 460 Němci. Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 došlo k záboru obce nacistickým Německem, mezi Kounovem a Mutějovicemi pak načas probíhala hranice mezi Říší a Protektorátem.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
- 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
- 1878 země česká, politický i soudní okres Žatec[6]
- 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický i soudní okres Žatec[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Žatec[8]
- 1949 Ústecký kraj, okres Žatec[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
V obci Kounov (něm. Kaunowa, 980 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, bednář, cihelna, důl Adolfschaft, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschft für den Ort Kaunowa), 2 holiči, 6 hostinců, obchod s chmelem, kolář, 2 kováři, krejčí, 4 obuvníci, pekař, 11 rolníků, 3 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spar- und Darlehenskassenverein für Kaunowa, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Polívka.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 980 obyvatel (z toho 472 mužů). Většina byla římskokatolického vyznání, ale 135 lidí se hlásilo k československé církvi, jedenáct k izraelské, dva k ostatním neuvedeným církvím a šedesát jich bylo bez vyznání.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1084 obyvatel: 674 Čechoslováků, 401 Němců, tři Židy a šest cizinců. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také dva evangelíci, 208 příslušníků církve československé, jedenáct židů, jeden člen jiných církví a 91 lidí bez vyznání.[12]
Pamětihodnosti
- Kamenné řady Kounov – tisíce kamenů vyrovnaných do dlouhých řad sloužící nezjištěnému účelu.
- Kostel svatého Víta severně od rybníka
- Kaple svatého Vojtěcha na severovýchod ze vsi. Ke kapli se vztahuje pověst o zázračném přivolání deště sv. Vojtěchem za jeho návratu z Říma.
- Sokolovna v Kounově
- Památné stromy:
- Matoušův jilm, u sokolovny
- Lípa v Kounově, u školy
-
Kounovská sokolovna -
Kaple svatého Vojtěcha -
Matoušův jilm -
Motorová jednotka řady 814/914 v železniční zastávce Kounov
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
- Železnice – Obec Kounov leží na železniční trati 126 Rakovník – Louny – Most. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Zastávka Kounov je situována v západní části vesnice.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Louny, Mutějovice, Rakovník, Žatec.
- Železniční doprava – Po trati 126 mezi Rakovníkem a Louny jezdilo denně 10 párů osobních vlaků.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 340.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministeria práv č. 145/1878 Sb.
- ↑ Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 616. (česky a německy)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kounov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kounov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kounov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
